Rakovina už není jen nemoc starých. Mladí onkologičtí pacienti a pacientky přibývají a lékařstvo to často podceňuje

Proč má najednou tolik mladých lidí rakovinu? Jsou to mladí lidé v podobném věku jako já. Je mi 24. Turista Sváťa má Hodgkinův syndrom, Adamu Chomovi se nemoc vrátila a Anna Slováčková jí nedávno podlehla.

Stoupající čísla a nejasné příčiny

Zatímco ještě nedávno byla rakovina vnímaná jako nemoc starších lidí, poslední roky ukazují znepokojivý trend. Diagnózu si stále častěji odnášejí i lidé hluboko pod hranicí padesáti let. Odborníci mluví o takzvané „early-onset cancer“, tedy o rakovině s časným nástupem. Její výskyt v mladších věkových skupinách celosvětově roste napříč různými typy onkologických onemocnění.

Rizikové faktory se nedají zredukovat na jednu příčinu. Vědci zmiňují kombinaci vlivů, mezi které patří genetické predispozice, změny ve složení mikrobiomu, znečištěné životní prostředí, zvýšený stres, sedavý způsob života, častá konzumace ultrazpracovaných potravin nebo hormonální nerovnováha. Čím dál více se zkoumá i vliv chemických látek, jimž je organismus vystavený už v raném dětství.

Klasické rizikové faktory ale nedokážou nárůst případů u mladých plně vysvětlit. Často se objevují pacienti či pacientky, kteří nekouří, sportují, zdravě jedí, a přesto onemocní. Některé z nich tvoří vegetariáni*ky, běžci*kyně nebo plavci*kyně. Diagnózy se objevují i u dvacátníků*dvacátnic a dospívajících s nádory, které biologicky připomínají ty, jež bývají běžné spíše u seniorů.

Co za tím stojí, zůstává nejasné. Trvalo desítky let, než se potvrdil vztah mezi kouřením a rakovinou plic. Podobně se i v případě rakoviny s časným nástupem odpovědi stále teprve hledají.

„Vy jste ještě mladá, vás tady to vůbec nemůže potkat.“

Navzdory rostoucím číslům bývá rakovina u mladých podceňována ze strany lékařů a lékařek, kteří s ní v této věkové skupině nepočítají. S tím se setkala i slečna, která si nahmatala bulku v prsu a rozhodla se vyhledat pomoc.

„Šla jsem k panu chirurgovi. Ten mi udělal vyšetření čistě po hmatu. Našel mi dvě bulky v prsu a potom mě poslal na ultrazvuk, kde přístup paní byl, že za pět minut dvanáct před obědem, že otravujete... To vyšetření trvalo deset vteřin. Řekla, že to nic není, mám jít dál. Stylem: vy jste ještě mladá, vás tady to vůbec nemůže potkat a podobně. Takže tady to je čistě zduřelá žláza. Poslala mě zpátky na chirurgii, a když chirurg viděl její zprávu, tak řekl, že v pořádku, že to nic není. Pokud bych si to stále nahmatala po delší době, tak bych ho pak měla kontaktovat, ale že na to, kolik mi je, tak to nemusím vůbec řešit. Mně to nepřišlo normální, tak jsem vyhledala jiného pana doktora.“

Mamograf až ve 45 a prevence nezačíná jen u systému

Jedním z důvodů, proč se rakovina u mladých často odhalí pozdě, je i neexistence preventivních vyšetření pro tuto věkovou skupinu. Například mamografické vyšetření se u žen běžně provádí až po 45. roce života, a to navzdory tomu, že řada mladších pacientek přichází s pokročilým nálezem. Screening kolorektálního karcinomu je doporučen všem osobám ve věku 50 let a více.

Podobně se v praxi stále setkáváme s tím, že varovné příznaky jako jsou bulky, změny na kůži nebo neobvyklé bolesti nejsou u mladých lidí automatickým důvodem k důkladným testům. Měla by se proto přehodnotit věková nastavení preventivních prohlídek a při podezřelých příznacích klást větší důraz na vyšetření bez ohledu na věk.

Prevence však nezačíná jen u systému, ale i u nás samotných.

Prohmatej si prsa. Zkontroluj si varlata. Objednej se na kontrolu na dermatologii. I malá změna nebo neobvyklý pocit může být důvodem k vyšetření a nikdy není hloupé, přehnané nebo hypochondrické chtít mít jistotu.

Zdroje: vox.com, times.com, vox.com, bbc.com, cancer.gov