Chodí ještě Gen Z na party? Klubová kultura v éře wellness a inflace

Rum s colou za 25 korun, doprava do nočního klubu na okraji města zdarma, éra tanečních bangerů. Dá se říci, že to mileniálové měli v tomto ohledu jednodušší. Levnější zábava, méně stresu a víc pocitu volnosti.

Dnešní mladá generace to má jinak a potvrzují to i data: britská studie z roku 2025 uvádí, že 68 % mladých Britů a Britek omezilo návštěvy nočních podniků. Nejčastěji kvůli finanční náročnosti a prioritizaci duševního zdraví.

Podobný trend sledujeme i v Česku: podle analýz z posledních měsíců chodí jen 12 % mladých v Česku pravidelně do barů a klubů.

Rozhodně to ale neznamená, že se Gen Z nechce bavit. Mnozí z nich na to zkrátka nemají peníze, energii nebo byli nuceni upřednostnit něco jiného. Místo statistik jsem chtěla slyšet konkrétní názory mladých lidí, a tak jsem jich pár ve svém okolí oslovila.

„Myslím si, že generace Z, například oproti mileniálům, chodí na party rozhodně o dost méně. Mileniálové vyrůstali v mnohem více zakořeněné „klubové kultuře”. Brzký 2000s populární pop byl především tematicky „dance pop” a většina trend písniček, ať už v textu či videoklipech, podporovala klubovou kulturu. Generace Z se každopádně může rozdělit na tu starší a mladší část. Starší část, narozená ještě v 90. letech, podle mého názoru chodila na party o dost víc než ta mladší. Vliv na to můžou mít samozřejmě sociální sítě, protože nimi starší vlna generace Z nebyla natolik ovlivněna jako ta mladší,“ popsala své dojmy dvacetiletá Emel.

Emel zároveň zmiňuje další zásadní posun, a to vzestup zdravého životního stylu a tlak na výkon. „Na sociálních sítích, jako je TikTok, se každý měsíc stane novým trendem typ člověka, který je idealizován. Nedávno se tím stala „clean girl aesthetic”, kterou začalo praktikovat a romantizovat spousta dívek z generace Z po celém světě. Takzvaná clean girl je žena, která nechodí na party, nepije alkohol ani neužívá žádné jiné látky, cvičí pilates a jógu, nosí světlé barvy, a tím navenek reflektuje svoji čistotu a disciplínu, a především pořád pije matchu, protože je zdravější než káva a zelená barva dodává pocit zdraví. Myslím si, že tento trend hodně ovlivnil klubovou kulturu a mladší vlny Gen Z. Charli XCX na sto procent znovu probudila klubovou kulturu svým albem BRAT, a od doby, co vyšlo, je pořád méně a méně „clean girls”. Já osobně se do „clean girl” trendu nezapojuji a, jak by řekla Charli XCX, jsem „certified party girl” s vytetovaným BRAT,“ doplnila Emel.

Na to, že mladí radši stráví večer s matchou než drinkem v ruce, poukazuje i Natálie (24), která za tím vidí ještě hlubší probém. „Určitě je to kombinace hned několika aspektů, ale co podle mě převyšuje, je určitá glamourizace healthy lifestylu dnešní generací, což se s party životem docela neguje. Před několika lety se roztrhl pytel s well-being influencery. Za mě super, žijme zdravě, soustřeďme se na seberozvoj atd., ale bohužel je to všechno opět jeden velký byznys – wellness a beauty je jeden z nejvýdělečnějších průmyslů, zkrátka je to něco jako greenwashing, protože zdraví by nemělo být trend. Je to trochu převlečený kapitalismus – hustle culture, žijeme tak, abychom stíhali a zvládali co nejvíce, což se blbě dělá, když tančíš do 5 do rána někde ve warehousu,“ řekla.

Noční kluby jsou ale tím, koho proměna chování mladých zasahuje nejvíc. Příkladem je pražský klub Ankali, kterému kvůli nízké návštěvnosti, zejména po covidu, hrozilo uzavření. Na konci dubna 2025 proto spustili emergency store, díky kterému se jim podařilo získat potřebnou podporu a dle vlastních slov „překonat bouři“.

Společně s Alfredem Czitalem (@fred_harmony_rec) také klub připravil labelHarmony Rec. speciální fundraisingové EP 8 Years of Memories. Je k dispozici pro digitální zakoupení na Bandcampu a celý výtěžek z prodeje půjde přímo na podporu Ankali.

Ankali je kulturním místem, které vytvořilo krásnou komunitu a dává tolik potřebný safe space nejen místním, ale i lidem ze zahraniční.

Nejefektivnější způsob, jak ale zachránit klub, je do něj opravdu chodit.

Určitě je ale důležité, aby i kluby vnímaly potřeby lidí, které se za poslední roky změnily. Nejčastěji slýchám, že by ocenili:

větší diverzitu žánrů a DJs
denní party
nealkoholické drinky

Což perfektně odráží wellness trend, který záchvatil celou mladou generaci. Vyjádřil se k tomu i Jirka. „Myslím, že techno scéna nikdy úplně nepřitahovala širší veřejnost – vždycky to byla spíš niche skupina lidí, která chodí na tyhle akce. Hlavním problémem je podle mě aktuálně inflace a fakt drahý vstupy na dobrý techno akce. Navíc mi přijde, že organizační týmy různých klubů v Praze nekomunikují mezi sebou a často se stává, že v jednom měsíci jsou tři akce s dobrýma DJs, ale všechny tři ve stejný den.  Některé kluby přestaly zvát nový exciting jména a furt se točí ty stejný DJs dokola. Na jednu stranu jsem rád, že podporujeme local DJs, ale na druhou stranu je třeba to nějak „okořenit“. Nemůžu komentovat ostatní klubový scény, protože jsem na jiný akci nebyl roky. A ještě jeden hot take: podle mě v techno klubech chybí darkrooms. Možná by pak chodilo víc lidí. Minimálně já bych chodil častěji, haha,“ řekl pětadvacetiletý Jirka.

Samozřejmě to ale není záležitost jen Prahy nebo techno scény. Oslovila jsem proto i respondentku, která žije v malém městě.

„Když se nad tím zamyslím, tak to může být způsobeno i covidem. Kvůli tomu vznikly různé skupiny lidí. Jedna skupina se kvůli pandemii úplně uzavřela a necítí se dobře mezi větším davem. Druhá skupina spíš změnila způsob, jak se bavit – malá, soukromá partička. Jedeme na vodu, grilujeme, hrajeme šipky. Přijde mi, že lidi začali trávit společný čas úplně jinak. Vlastně je to jen jiná forma „party“. A tam si jedeš party podle sebe – nebo podle vaší party. Party život mimo Prahu je dost plánovací. Kde je jaká akce, jak se tam dostaneme a jak zpátky. Mimo Prahu určitě chybí kvalitní kluby. A kvalitní hudba. Celkově mi přijde, že poslední dobou žádnej klub neudělal upgrade. Ve Štětí máme teď pajzl klub Metro – ale víš, že tam potkáš známý, pokecáte, zahrajete šipky a dáte si pivo. A taky je to o lidech – jdeš někam a vidíš, jak mladší než já jsou na party, ale mají celou dobu telefon v ruce. Takže možná hraje roli i závislost na tom být online,“ popsala svoji zkušenost šestadvacetiletá Diana.

Z výpovědí respondentek a respondentů slyším, že se mladí nepřestali bavit. Jen redefinují, co to vlastně znamená. Někteří dávají přednost menším a intimnějším setkáním, jiní zase formám zábavy, které neohrozí jejich výkon, duševní zdraví ani ranní gym.

Je na ně zkrátka větší tlak. Ať už společenský, nebo pracovní. Všechno, co dělají, je díky sociálním sítím daleko víc vidět. A pokud by jim tohle bylo úplně jedno, je tu ještě strašák v podobě ekonomické situace. Finanční nejistota a rostoucí náklady na život nutí spoustu mladých činit střídmější rozhodnutí než předchozí generace.

Ale touha tvořit komunitu, propojovat se a sdílet nezmizela. Právě naopak. Měníme se stejně rychle jako svět kolem nás, a čím rychleji to pochopíme a najdeme společné tempo, tím líp nám v klubové kultuře zase bude.