Micro-shifts: Jak Gen Z redefinuje 9 to 5

Co jsou micro-shifts?

Micro-shifts jsou krátké pracovní směny do šesti hodin, nad kterými máš mnohem víc kontroly než u klasického zaměstnání. Jsou to flexibilní bloky práce, které ladíš podle sebe: ať už kvůli škole, péči o blízké, dalším brigádám nebo prostě proto, že je to lepší pro tvé mental health.

Proč Gen Z nechce full-time?

Podle nové zprávy odplatformy Deputy:

Přes 50 % micro-shift pracovníků*pracovnic tvoří Gen Z
63 % z nich říká, že AI jim zlepšila pracovní život
1 z 5 lidí má víc než jednu práci

Ale nejde jen o Gen Z. Pracovní dobu zkracují i Baby Boomers a Gen Alpha. Někteří kvůli energii, jiní kvůli škole. Znamená to, že micro-shifts nejsou jen trend pro línou a přecitlivělou generaci (jak si můžou pomyslet haters), ale nový model práce napříč generacemi. Model, který zvědomuje, že práce není celý život, ale jen jeho část.

Technologie, a hlavně AI plánování směn, jsou důvod, proč tohle vůbec jde.

82 % velkých firem už používá AI na scheduling
45 % pracovníků říká, že díky tomu mají lepší work-life balance

Proměňuje se tak pomalu celá pracovní kultura i jazyk, kterým o práci mluvíme. Místo vyhrožování, že musíš být osm hodin denně v kanclu, čím dál častěji slyšíme: „Kdy můžeš, co zvládneš a jak ti to sedí do tvého rozvrhu?“ 

Neplatí to samozřejmě všude a změna je pomalá, ale kdo takové prostředí hledá, má dnes větší šanci ho najít. Jako třeba my ve FOMO. :)

Jak to teda máme v Česku?

Podle průzkumu upcz.cz by si téměř 70 % Čechů a Češek přálo víc flexibility v práci. Realita ale pořád vypadá jinak - fixní pracovní doba stále převládá, přičemž dvě třetiny zaměstnanců a zaměstnankyň mají striktně stanovený začátek a konec pracovní doby.

Od ledna 2025 sice vešla v platnost novela zákoníku práce, která umožňuje tzv. samorozvrhování pracovní doby,⁠ jinými slovy, že si směny plánuješ víc podle sebe. Ale má to háček: musí s tím souhlasit i zaměstnavatel a musíte to mít spolu sepsané. Takže zatím spíš výjimka než pravidlo.

Lidi, co pracují remote, už si tenhle přístup víceméně osvojili. Mezi cally nahodí pračku, vyzvednou dítě ze školy, zajdou si do gymu a večer dodělají, co potřebují.

Já sama jsem freelancerka a mám dvě práce, což by s klasickým 9–5 nebylo moc reálné. Někdy pracuju víc, někdy míň, ale to hlavní je, že si to řídím sama. Nikdo mi nediktuje, kdy co můžu udělat - a právě v tom je ta největší svoboda. Práce neřídí mě, já řídím ji.