Od univerzitních promocí až po mezinárodní kulturní akce, jako je Eurovize, se objevují snahy umlčet pro-palestinské hlasy. Tyto události vyvolávají vážné otázky ohledně svobody projevu, akademické svobody a práva na protest.
Na několika amerických univerzitách bylo studentstvo potrestáno za vyjádření podpory Palestině během promočních ceremonií.
Například na New York University byl student Logan Rozos potrestán za to, že ve svém promočním projevu odsoudil genocidu v Gaze. Univerzita mu následně pozastavila vydání diplomu s odůvodněním, že jeho projev nebyl schválený a porušil pravidla ceremoniálu.
Podobný incident se odehrál na George Washington University, kde byla studentka Cecilia Culver po svém projevu kritizujícím vazby univerzity na Izrael vykázána z kampusu. Univerzita uvedla, že její projev porušil pravidla chování a bezpečnosti.
Na University of Southern California byla loni zrušena plánovaná řeč valediktoriánky (=studentky, která dosáhla nejvyššího akademického úspěchu ve své třídě) Asny Tabassum kvůli jejímu pro-palestinskému postoji. Univerzita rozhodnutí odůvodnila bezpečnostními obavami, což vyvolalo protesty a kritiku ze strany studentstva i veřejnosti.
Absolvent Columbia University Mahmoud Khalil se ani nedočkal promoce. Po své účasti na pro-palestinských protestech byl zadržen imigračními úřady a deportován – přestože úspěšně dokončil studium. Jeho žena Noor Abdalla za něj na alternativní ceremonii převzala diplom a pronesla silný projev o svobodě projevu a důstojnosti protestu. „Nemůžeme se tvářit, že se nic neděje,“ řekla před stovkami lidí.
Tento případ není výjimkou. Podle zprávy Al Jazeery univerzity stále častěji sahají po disciplinárních postizích, suspendacích nebo zákazech vstupu na kampus – včetně zahraničních studentů, kteří se tak dostávají do existenční nejistoty.
Umlčování propalestinských hlasů se letos nevyhnulo ani největší hudební soutěži Evropy. Během vystoupení izraelské reprezentantky Yuval Raphael na Eurovizi 2025 ve švýcarské Basileji se z publika ozýval bučící dav, který dal hlasitě najevo svůj nesouhlas s izraelskou účastí. Protestující skandovali „free Palestine“ nebo „no music for murder“ a mávali palestinskými vlajkami. Jenže diváctvo u obrazovek z toho vidělo a slyšelo… nic.
Záznam vysílání totiž veškeré projevy nesouhlasu odfiltroval. Zvuk z publika byl podle The Independent úmyslně přehlušen neutrálním mixem, aby protestující nebyli slyšet. Tento krok je kritizován a označován za formu cenzury, která podkopává autenticitu živého přenosu i samotnou myšlenku Eurovize jako otevřeného prostoru pro různé kultury, hlasy a postoje.
Ani lidé s výsadním postavením nejsou imunní vůči následkům, pokud se rozhodnou promluvit. Minulý týden byl spoluzakladatel značky Ben & Jerry’s, Ben Cohen, zatčen během protestu na půdě amerického Senátu. Důvodem bylo, že narušil slyšení o rozpočtu tím, že hlasitě žádal ukončení blokády Gazy a odmítání humanitární pomoci.
Cohen při protestu prohlásil: „Děti v Gaze umírají hlady. To není politická otázka, to je otázka lidskosti.“ Byl odveden policií, obviněn z narušení pořádku a krátce zadržen. Následně vyjádřil odhodlání pokračovat ve veřejných výstupech a zdůraznil, že právě lidé s mocí a privilegiem mají povinnost mluvit – i když jim za to hrozí trest.
Společným jmenovatelem všech těchto případů je výběrové chápání svobody projevu. Zatímco některé politické postoje – např. podpora Ukrajiny nebo klimatický aktivismus jsou vítány, podpora Palestiny je často rámována jako „radikální“, „nebezpečná“ nebo „nevhodná“. Instituce tím vysílají jasný vzkaz: ne všechny životy a hlasy mají stejnou váhu.
Instituce často argumentují „bezpečností“ nebo „neutralitou“, když zasahují proti pro-palestinským hlasům. Ve skutečnosti ale vytvářejí asymetrický prostor, kde je jedna strana konfliktu umlčována a druhá tolerována, ba podporována. A právě to dělá z neutrality masku – neetický alibismus, který legitimizuje útlak.
Snahy umlčet pro-palestinské hlasy na univerzitách a veřejných akcích představují vážné ohrožení svobody projevu a demokratických hodnot. Namísto potlačování by instituce měly podporovat otevřený dialog a respektovat právo jednotlivců vyjádřit svůj názor. Ticho není neutrální – v kontextu útlaku a nespravedlnosti se stává postojem.
Zdroje: Al Jazeera, The Independent, The Guardian,